S Terkou jsem poprvé byla na konstelacích ve Velkém Oseku. Myslím si, že téma přesně nebylo určeno, ale stoprocentně vím, že mi to změnilo život a odstartovalo procesy, o kterých jsem ani nevěděla, že jsou potřeba, abych se posunula v životě dál.

Neměla jsem žádná očekávání, stejně jako při mém prvním mentoringu, který pro mě byl velmi silným zážitkem a obrovsky mě posunul v životě dál. Strašně jsem se bála, protože jsem nevěděla, jak to přesně probíhá a co si mám pod pojmem konstelace představit. Všechno, co jsme potřebovali vědět, nám Terka vysvětlila a zodpověděla veškeré otázky.

Ze začátku jsem vůbec nechtěla, aby si mě kdokoliv vybral do své konstelace a hlavně jsem si říkala: „Jak tohle může fungovat, vždyť já vůbec nevím, co dělat, cítit a říkat.“, ale jakmile jsem byla vybraná do první role, tak nebylo potřeba nic víc, než se jen otevřít a dělat to, co jsem aktuálně cítila. Hlavně se to nesnažit vymyslet hlavou a jen prostě dělat to, co cítíš. Zdá se to absurdní, ale dokud si to člověk nezkusí, tak neuvěří. Stejně jako role zadavatele i role účastníků jsou pro nás velkým přínosem – někdy i více, než si myslíme.

Terka nám na těchto konstelacích zmínila, že pořádá víkend plný konstelací na téma „Vnitřní a vnější hranice“ a já jsem si řekla, že to určitě bude v termínu, ve kterém se nebudu moci účastnit. Prostě jsem to rovnou zavrhla. Terka pak zmínila termín a já si uvědomila si, že nemám žádné plány a že vlastně můžu jet! A to, že jsem si dovolila jet, přihlásit se a otevřít se byl pro mě, jak já tomu říkám, „gamechanger“, který odstartoval nespošet procesů a situací v mém životě.

Byla jsem holka, která neuměla říkat „NE“ a potřebovala všem okolo vysvětlovat proč to nejde a zdůvodňovat jakoukoli situaci, abych náhodou někoho neurazila nebo mu nevyhověla a musela tak čelit konfliktům. Dělala jsem věci, které jsem nechtěla jen proto, aby lidé okolo mě byli spokojení. Díky konstelačnímu víkendu jsem si začala vážit sama sebe, svého času a začala si nastavovat hranice, jak ty vnitřní, tak i ty vnější. Občas se dostanu do situací, které mi nejsou příjemné, jen proto, že se lidem nelíbí, že už nemohou zbořit moje hranice a „dělat si se mnou, co chtějí“. Někdy jsou moje hranice pevné jako zeď, ale jindy bych je přirovnala k živému plotu ze stromečků, kterými se někdo snaží prodrat naskrz, aby si se mnou zase mohl dělat, co se mu zlíbí, ale já ho nepustím, už ne.

Díky konstelacím jsem udělala několik zásadních rozhodnutí. Ukončila dlouholetý vztah, ve kterém jsem nebyla šťastná a zůstávala v něm, i když jsem věděla, že nám oběma ten vztah více bere, než dává. Ve skoro 30 letech jsem si začala chránit své soukromí a nechtěla říkat všechno, co dělám, kde právě jsem a následně na to čelila nespočtu otázek na různé způsoby „Proč…?“ spolu s tím, že jako rodina chtějí pouze vědět, že jsem v pořádku. Řekla svému nadřízenému, co je pro mě nekomfortní situace a nastavila si hranici, přes kterou nepůjdu.

Konstelace jsem neodsuzovala a šla jsem si je vyzkoušet a bylo to pro mě to nejlepší rozhodnutí, které jsem mohla udělat. Rozhodně to nebylo tak, že bych okamžitě prozřela a věděla úplně všechno, spíš se ty procesy děly přirozeně pomalu a vše přicházelo v pravý čas.

Terezka je za mě velmi milá a podporující mentorka, které jsem se nebála svěřit a hlavně dokáže vytvořit velmi bezpečný prostor, ve kterém nemusíte mít strach. 🤍

​Zúčastnila jsem se víkendových tematických konstelací “HRANICE” zhruba před půl rokem a měla jsem pocit, že se záhy poté nic zásadního nedělo. Od Terky jsem ale byla připravená na to, že změna nemusí přijít hned, takže jsem se na to nijak nesoustředila.

Nyní s odstupem času jsem se v rámci začínajícího podnikání s nejlepší kamarádkou dostala do náročné situace. Bylo potřeba velmi otevřeně vykomunikovat kroky, ve kterých se zcela rozcházíme, a tento pracovní vztah ukončit. Zároveň jsem musela po své společnici požadovat finanční kompenzaci nemalých částek, které způsobila svou nezodpovědností. Vím, že ty peníze nemá, vinu navíc vůbec nepřijímá a obviňuje mě. Nádech–výdech. Zvládla jsem to se vztyčenou hlavou. Ačkoliv jsem byla lehce roztřesená, věděla jsem, že dělám správnou věc a cítila klid, že jsem se postavila sama za sebe. Nemám žádné výčitky, pochybnosti ani úzkost. Naopak cítím nesmírnou hrdost a s láskou vítám své nové hranice. ❤️

Díky, Terko, za to, jak vedeš své programy, terapie i konstelace. Jsem neskutečně vděčná a děkuji i svému mladšímu já za to, že jsem sebralo odvahu, oslovilo Tě a vkročilo do absolutního neznáma. To se nyní stává nedílnou součástí mé životní cesty.